Hledání vhodné platformy
Už víc jak 10 let vlastním blog u služby www.blog.cz. Tam jsem taky kdysi začínala. Přečetla jsem si o blogování článek v Ábíčku a pustila se do toho.
Když si dnes vzpomenu na začátky, neubráním se pousmání. Snažila jsem se přidat co nejvíc článků, a tak jsem svůj internetový deníček začala plnit vtipy, palindromy a hádankami, které jsem vyhledala na jiných stránkách. To je obsah, co?
Ve třinácti jsem objevila svoji vášeň k focení, takže jsem blog začala využívat k sdílení mých fotografií se světem. Fotky byly velmi malé a přes velkou část měly plácnuté něco, co byla snaha o vodoznak. Objevila se i ochutnávka z mé autorské poezie a dokonce snad i jedna povídka.
Díky tomu jsem se dostala do autorského klubu a začala být celkem populární. Zavítala jsem na blogerský sraz v Brně a našla si díky tomu i novou kamarádku, se kterou jsme - jak jinak - fotily. Byly to fajn časy.
Jak jsem dospívala, začala jsem se stydět za dávný obsah svého blogu, ale protože jsem měla dobře vybudované jméno, raději jsem staré články smazala, nebo přepsala - nechtěla jsem přijít dobře vypadající starodávný archiv.
Po opuštění střední školy můj blog osiřel. Nedokázala jsem se ho definitivně vzdát, a tak jsem jednou za měsíc dokopala k tomu tam něco dát. Komunitu fanoušků jsem kvůli tak dlouhé odmlce ztratila. Moje články se sice i nadále zobrazují na hlavní stránce blog.cz, ale došla mi moje trpělivost.
Posledně, když jsem se snažila upravit design svého blogu tak, aby byl jednotný s designem webu, zuřila jsem. Bylo to peklo a stejně jsem to nedokázala udělat tak, jak jsem chtěla. Přišly kompromisy.
Poslední hřebíček do rakvičky bylo rozhraní administrace. Nelogické, uživatelsky nepřívětivé, dlouze se načítající. Fuj. V dnešní době si tohle přece web nemůže dovolit. Služby od Googlu mám ráda, jsou mým každodenním pomocníkem (kalendář, mail, keep) a doufám, že mě Blogger nezklame.
Pak už by zbývalo naprogramovat si vlastní blogové rozhraní a to se mi momentálně opravdu nechce.
Za ta léta jsem přestala vnímat blog jako trend, se kterým budu cool. Teď je to pro mě médium, pomocí kterého můžu vyjádřit svůj názor a možná tím i ovlivnit svět. Konečně mám co říct, tak poslouchejte.
Když si dnes vzpomenu na začátky, neubráním se pousmání. Snažila jsem se přidat co nejvíc článků, a tak jsem svůj internetový deníček začala plnit vtipy, palindromy a hádankami, které jsem vyhledala na jiných stránkách. To je obsah, co?
Ve třinácti jsem objevila svoji vášeň k focení, takže jsem blog začala využívat k sdílení mých fotografií se světem. Fotky byly velmi malé a přes velkou část měly plácnuté něco, co byla snaha o vodoznak. Objevila se i ochutnávka z mé autorské poezie a dokonce snad i jedna povídka.
Díky tomu jsem se dostala do autorského klubu a začala být celkem populární. Zavítala jsem na blogerský sraz v Brně a našla si díky tomu i novou kamarádku, se kterou jsme - jak jinak - fotily. Byly to fajn časy.
Jak jsem dospívala, začala jsem se stydět za dávný obsah svého blogu, ale protože jsem měla dobře vybudované jméno, raději jsem staré články smazala, nebo přepsala - nechtěla jsem přijít dobře vypadající starodávný archiv.
Po opuštění střední školy můj blog osiřel. Nedokázala jsem se ho definitivně vzdát, a tak jsem jednou za měsíc dokopala k tomu tam něco dát. Komunitu fanoušků jsem kvůli tak dlouhé odmlce ztratila. Moje články se sice i nadále zobrazují na hlavní stránce blog.cz, ale došla mi moje trpělivost.
Posledně, když jsem se snažila upravit design svého blogu tak, aby byl jednotný s designem webu, zuřila jsem. Bylo to peklo a stejně jsem to nedokázala udělat tak, jak jsem chtěla. Přišly kompromisy.
Poslední hřebíček do rakvičky bylo rozhraní administrace. Nelogické, uživatelsky nepřívětivé, dlouze se načítající. Fuj. V dnešní době si tohle přece web nemůže dovolit. Služby od Googlu mám ráda, jsou mým každodenním pomocníkem (kalendář, mail, keep) a doufám, že mě Blogger nezklame.
Pak už by zbývalo naprogramovat si vlastní blogové rozhraní a to se mi momentálně opravdu nechce.
Za ta léta jsem přestala vnímat blog jako trend, se kterým budu cool. Teď je to pro mě médium, pomocí kterého můžu vyjádřit svůj názor a možná tím i ovlivnit svět. Konečně mám co říct, tak poslouchejte.
Myslím, že přejití na blogspot má rozhodně své velké výhody.
OdpovědětVymazatPodle mě tady stránky prostě lépe "komunikují" s adminem, lépe se s nimi pracuje snad po všech stránkách.
Blog.cz má často problémy, hodně krát se mi už stalo, že jsem zveřejnil článek a on se mi na mojí hlavní stránce ukázal až za několik hodin, někdy až následující den, přitom v zařazené rubrice publikován byl, ale na mé hlavní stránce se zkrátka neukazoval. A nebo se nenačítají obrázky, tak jak mají, nebo dokonce vůbec.... Taktéž srdce blogu (blog.blog.cz) naprosto upadlo..
Já ovšem stále zůstávám u blog.cz, nejspíš už jsem na to zkrátka zvyklý a nechce se mi dělat nový blog, když ten dosavadní má za sebou už nějakou tu svou historii. Nicméně myslím, že kdybych přešel na blogspot, tak se už k blog.cz nevrátím. :-D
U přechodu přemýšlím už docela dlouho, ale prostě... Mám blog moc dlouho na to, abych ho mohla jednoduše přesunout. Vzhled by mohl být "modernější", ale jsem zvyklá, tak mi to tolik nepřijde. Co mi teď hrozně moc vadí je, že mi nejdou nahrávat obrázky přes chrome.. Musim si pustit explorer, protože chrome i lištička jsou na to asi moc moderní.. Právě kvůli tomu uvažuju o odchodu víc a víc..
OdpovědětVymazat