Jak dát zpětnou vazbu svému vyučujícímu

Kdo neumí, ten učí.
To se říká, ale je to vždycky pravda? No jasně, že ne. Za svoje studium jsem potkala spoustu skvělých učitelů, kteří rozhodně rozuměli látce, kterou přednášeli. Díky jim! Jenže...

Nikdo není dokonalý.
Každý dělá chyby, to se stane a není na tom nic špatného. Vždyť...

Chybami se člověk učí.
Problém je, když si člověk chybu neuvědomí nebo ji nepovažuje za tak zásadní, že by ji měl měnit. A pak se mi stává, že sedím na hodině a nějaká věc mě vážně štve a třeba mi i znechutí přednášku tak, že na ni přestanu chodit, nebo nedávám pozor a dělám si něco svého. Však co, jeden semestr se dá přetrpět a po zkoušce, kolokviu či zápočtu už tam nikdy nebudu muset jít.

Tím se ale dostáváme do bludného kruhu a studenti, kteří si zapíšou předmět po mně, budou zažívat úplně to stejné co já. Nikdo se nikam neposune. Každá hodina se bude opakovat, tak jako se opakuje na projektoru na následující fotce.


Co s tím? Řešení je jednoduché, říká se tomu zpětná vazba. Hodnotit nemusí jen učitel žáka, ale, věřte či ne, i žák učitele! Třeba v ISu na MUNI existuje něco, čemu se říká předmětová anketa, kde se dá na konci semestru vyklikat nakolik člověk souhlasí s tvrzením „Učitel/ka je výborný/á pedagog/pedagožka.“ Řekněme si to ale na rovinu. Co tato informace vedení řekne? A jaká je motivace nás studentů učitelovi sdělit, jak učí, až na konci semestru, když už to stejně jeho výuku v aktuálním semestru neovlivní?

Proto tě, milý čtenáři mého blogu, vyzývám:

Nabídni svým pedagogům zpětnou vazbu na jejich výuku ještě v průběhu semestru.

Máš jedinečnou příležitost něco změnit, tak neváhej. Stojí to za to. Někteří vyučující tě možná odmítnou, ale jiní ti budou určitě vděční! Vážně to funguje. Zkoušela jsem to.

Pokud nevíš, jak na to, nabízím ti 6 zásad, jak dávat zpětnou vazbu svým vyučujícím:

1. Neřeš to před všemi.

Během přednášky si piš poznámky a zajdi za vyučujícím až po skončení hodiny. Mezi čtyřma očima máš větší šanci, že vyučující tvoji nabídku přijme.

2. Zeptej se, jestli o to vyučující stojí.

Nedávej nevyžádanou zpětnou vazbu. Pokud o ni vyučující nestojí, nech to být. Třeba má svůj důvod, nemá náladu, nebo čas (v takovém případě můžeš nabídnout zaslání zpětné vazby mailem). V každém případě se vyučujícího nejdřív zeptej.

Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala, jestli byste měl zájem o zpětnou vazbu na Vaši přednášku.

3. Buď zdvořilý/á.

Pokud budeš působit profesionálním dojmem, je větší šance, že tě vyučují skutečně vyslechne a vezme si tvoji zpětnou vazbu k srdci.

4. Buď konstruktivní.

Nikdo nechce slyšet, že jeho přednáška stála za houby. Pokus se vypíchnout konkrétní věci, které ti bránily v porozumění probírané látky.

5. Používej odosobněné věty.

Pokud použiješ při sdělování zpětné vazby větu typu „Vy jste tam měl chybu ve slajdech. (věta začínající zájmenem v druhé osobě), působí to často na druhého jako obvinění. Pokus se takové věty přeformulovat tak, aby tam toto zájmena v druhé osobě nevyskytovala.

Ve slajdech z poslední přednášky jsem našla chybu.
Mám problém udržet pozornost při Vašem výkladu, protože na mě Váš hlas působí monotónně.

 6. Zpětná vazba nemusí být pouze o tom, co bylo špatně.

Motivuj své učitele tím, že mu pochválíš to, co se ti líbilo. Třeba hezký design slidů, zajímavý příklad z praxe nebo užitečnou aktivitu na procvičení. Dáš mu tak signál, že se jeho snaha ubírá správným směrem a má vést hodiny v podobném duchu.

Komentáře